Hlavní výhodou je integrované tavidlo. U hliníku je největším nepřítelem neviditelná vrstva oxidů (A2O3), která má teplotu tání přes 2000 °C, zatímco samotný hliník taje kolem 660 °C. Tavidlo uvnitř trubičky tuto vrstvu chemicky rozruší při mnohem nižší teplotě.
| Vlastnost | Hodnota | Poznámka |
| Pracovní teplota | 620 °C | Velmi blízko bodu tání čistého Al (pozor na "propadnutí"). |
| Složení | AlSi12 | Eutektické složení zajišťuje výbornou zatékavost. |
| Interval tání | 575 °C – 585 °C | Úzké rozmezí, materiál rychle tuhne. |
| Metoda ohřevu | Plamen | Ideální je neutrální nebo mírně redukční plamen. |
Technické srovnání: ALSIL 12 vs. ZINCO 98
| Parametr | ALSIL 12 (AlSi12) | ZINCO 98 (ZnAl2) |
| Pracovní teplota | cca 620 °C | cca 380 °C |
| Pevnost spoje | Vyšší (blízká zákl. materiálu) | Dobrá, ale spoj je křehčí |
| Koroze | Výborná odolnost | Pozor v agresivním prostředí (galvanický článek) |
| Hlavní využití | Konstrukční spoje hliníku | Opravy chladičů, Al-Cu spoje |
-
Čistota nade vše: I když má drát v sobě tavidlo, místo spoje mechanicky očistěte nerezovým kartáčem těsně před prací.
-
Nepřímý ohřev: Nahřívejte základní materiál, nikoliv samotný drát. Jakmile je hliník dostatečně horký, tavidlo z drátu se samo "vylije" a začne smáčet povrch.
-
Indikace teploty: Hliník při zahřívání nemění barvu (nečervená). Sledujte tavidlo – jakmile se začne tavit a rozlévat jako voda, je čas přiložit pájku.
-
Zbytky tavidla: Po vychladnutí je vhodné zbytek tavidla očistit teplou vodou nebo kartáčem, aby se předešlo potenciální dlouhodobé korozi.